Dlouhodobý úspěch v online pokeru s vítěznými strategiemi - registrujte se zdarma!

Nejlepší strategie Když máte dobrou strategii, poker začne být jednoduchá hra. Naši autoři Vám krok po kroku ukáží, jak uspět.

Nejlepší mozky Učte se od mezinárodně ostřílených pokerových profesionálů v našich živých lekcích s coachem a na fóru.

Peníze na poker zdarma Za členství na PokerStrategy.com neplatíte. Navíc tu na Vás čekají peníze na poker zdarma.

Už jste členem PokerStrategy.com? Přihlášení

StrategieNo limit (SSS/MSS)

8 typů hráčů - jak získat jejich peníze

Video: Klikněte zde

Úvod

V článku se dočtete:
  • Jak se různé typy hráčů od sebe liší
  • Jakých 8 typů existuje
  • Jak je porážet

Hrajete-li na nízkých limitech, nemusíte se příliš starat o to, abyste dokonale přečetli hráče u svého stolu (získali na ně read), protože je už velmi pravděpodobně víckrát nepotkáte. Je ale důležité uvědomit si, jaký typ hráče váš soupeř je a jak musíte svou hru jeho stylu přizpůsobit.

Čím se liší různé typy hráčů

Musíme si položit dvě základní otázky:

  • Hraje hodně hand, nebo jen málo?
  • Hraje agresivně, nebo pasivně?

Ten, kdo rád hraje hodně hand, se označuje jako "loose" (uvolněný - s loserem to nemá nic společného), zatímco ten, kdo hraje jen velmi málo hand a pečlivě si je vybírá, je "tight" (spořivý, opatrný).

Zde máme samozřejmě na mysli, jak hráč hraje před flopem, ale stejné termíny používáme i k označení způsobu hry po flopu. Používá se např. výraz "loose fit or fold", jenž charakterizuje takového hráče, který se rád a často podívá na flop, ale když nic netrefí, zahodí. Je jasné, že něco trefí málokdy, takže bývá snadné ho donutit foldnout.

Druhá otázka je, jak hráč hraje svoji handu. Je-li agresivní, můžete zvolit způsob hry, který s jeho agresí počítá. To může být docela jednoduché check/raise (checknete, protože je velmi pravděpodobné, že on sám vsadí a dá vám šanci na raise). Tento postup může samozřejmě fungovat, jen pokud opravdu něco vsadí.

Také můžete zkusit vyprovokovat ho k blafu: předstíráte slabost, abyste jej nalákali na blaf. Stejně jako předtím tohle může zabrat, jen pokud váš protihráč opravdu vsadí. Pasivní hráč se nejspíš nechytí, neboť blafování je agresivní tah.

Nejlepší způsob, jak hrát proti pasivním soupeřům, je sázet standardní value bety. Máte silnou handu a víte, že soupeř nehodlá dávat do potu žádné peníze ze své vlastní iniciativy, tak mu musíte pomoci.

Nezávisí na tom, jaký typ hráče proti vám sedí. Vtip je v tom, že se musíte chovat opačně. Když je loose, buďte tight. Když je tight, buďte více loose. Pokud rád blafuje, zůstaňte v pasivitě a nechte ho při tom. Jestliže je pasivní, převezměte iniciativu.

Spousta hráčů se dopouští typické chyby, když uvažuje takto: On hraje s každou kombinací, která mu přijde, tak já můžu také. Ve skutečnosti je to přesně obráceně.

Rocks

Začneme jedním z velmi extrémních typů hráče, jakému se anglicky říká rock (skála).

Rocku si všimnete snadno, protože do hry zasáhne jen výjimečně. Hodiny a hodiny sedí u stolu a nic nedělá. On čeká, ne na dobrou handu, on čeká na tu nejlepší.

Když přilije olej do ohně, můžete si být naprosto jisti, že má aspoň pět es nebo něco lepšího. V téhle hře by ho mohl porazit jedině David Copperfield.

Přizpůsobit svoji hru rocku je úplně snadné, jednoduše:

  • ignorujte ho
  • atakujte jeho blindy, kdykoli to jde.
  • Když dorovná váš raise před flopem, můžete téměř vždy vyhrát pot po contibetu.
  • Jděte mu z cesty, když se rozvášní.

Rock může na nižších limitech vyhrávat, i když je jeho hra slabá. Potřebuje k tomu jedinou věc: idiota. Rock získává na takových hráčích, kteří si vyberou špatný moment pro blaf, protože si říkají: "Nehrál ještě žádnou hru a teď navyšuje jako maniak - to musí být blaf!" Nebuďte tím idiotem, který mu zaplatí.

Nits

O něco méně extrémním, ale stále dost výrazným typem hráče je nit (hlupák). Snaží se sice hrát dobrý poker, ale moc dobře nerozumí tomu, co znamená hrát tight.

Nitové také s oblibou zahazují. Naučili se o pokeru dost, aby si mysleli, že vědí co dělají. Zpravidla si někde nastudovali, s jakými startovními kombinacemi mají hrát, a před flopem hrají solidně a agresivně.

Do problémů se dostanou po flopu. Obvykle zjistí, že nemají věci pod kontrolou a ve finále litují, že se do hry vůbec zapojili.

Platí pro ně to samé, co pro rocky: hrát proti nim agresivně není dobré jen pro posílení vašeho ega, ale také pro váš bankroll. Nitové jen čekají na důvod, proč mají zahodit, tak jim ho dejte.

Nitové málokdy blafují a contibety jsou jedinou výjimkou. To respektujte a nezačněte dorovnávat, protože si myslíte, že možná blafuje. Pokud nit navýší před flopem, na flopu vsadí contibet a znovu vsadí na turnu, má téměř stoprocentně nejlepší handu.

Slabí tight hráči

Dostáváme se ke slabým tight hráčům (rocky a nitové jsou extrémní formy tohoto typu hráče).

Hlavním problémem slabých tight hráčů je, že nevědí, jak mají reagovat na agresi, a obvykle mají příliš velký strach na to, aby se rozhodli správně.

Nevšimnete si toho vždycky hned, ale po odehrání dostatečného počtu her vypozorujete, kdo zahazuje příliš často, když musí reagovat na agresi.

Atakujte jejich blindy, sázejte contibety a (sem tam) buďte agresivní. Slabí tight hráči nejsou nejhorší, ale k jejich penězům se můžete dostat poměrně snadno, jestliže použijete rozumnou dávku agresivity.

TAGové

TAG je zkratka pro "tight aggressive". S nimi můžete mít problémy, protože vy sami jste taky TAG. TAG styl je nejlepší styl - kdyby byl Bobby Fischer hrál poker, byl by také TAG.  

O TAGovi toho nelze říci mnoho. Když zvládnete strategii dobře, budete muset řešit jen otázku, kde máte ve hře slabiny. To samé platí pro vašeho soupeře.

Můžete být agresivní, ale pečlivě volte správnou chvíli. Také můžete atakovat TAGovy blindy, ale i v tomto případě si dávejte pozor.

Když hrajete proti TAGům, obecně můžeme říci, že:

  • Tohle není soupeř pro vás.
  • Zaměřte se na opravdové kavky.
  • Když u stolu žádné další kavky nejsou, zkuste lovit jinde.

Můžete získat hodně praktických zkušeností tím, že budete hrát proti TAGům, a hlavně proti slabším TAGům, na které narazíte na nižších limitech. Je to dobrý způsob, jak odhalit slabá místa ve své vlastní hře a vychytat mušky, dříve než postoupíte na vyšší limity. Na nich u stolů potkáte podstatně více TAGů. Když to ale shrneme, pokud jde o vyhrávání peněz, vhodní soupeři to nejsou.

Maniaci

Maniaci jsou přesným opakem toho, o čem jsme až dosud hovořili. Maniaci se u pokerového stolu chovají jako neřízená střela: divoce a nevypočitatelně. Zároveň nedokážou zachovat chladnou hlavu a zůstat nohama na zemi.

Maniaci jsou loose a mimořádně agresivní. Maniak nechápe poker jako strategickou hru, ale jako souboj o to, kdo má nejvíc odvahy. A samozřejmě si je jistý, že je to on.

Maniaky snadno vyprovokujete k blafování. Blafují rádi, tak je při tom nechte. Slowplay vám většinou na nižších limitech moc nepomůže, ale u maniaků můžete udělat výjimku.

Když hrajete proti maniakovi, měli byste:

  • hrát tight;
  • provokovat blafy;
  • se sami zdržet blafování.

Čekejte na dobrou handu a hrajte si na nevinné malé děvčátko, které se v hustém lese nebojí velkého vlka nic. Nenechte se zatáhnout do mnoha nesmyslných konfrontací. Jinde si můžete hrát na hrdiny, ale v pokeru vyhráváte peníze tím, že se správně rozhodujete ve správný okamžik, a ne že ukazujete svaly. Nemůžete maniakovi čelit tak, že budete hrát jako on.

Pro vašeho soupeře jste u stolu jenom přezdívka a možná ještě obrázek. Nemáte si před ním co dokazovat, i kdyby se vám chtělo sebevíc. Udržte si chladnou hlavu a hrajte podle své strategie. Potom z něj dostanete maximum peněz.

Maniaci mají, stejně jako ostatní extrémní typy hráčů, schopnost dostat ostatní hráče na tilt. Pokud se přistihnete, že chcete nejen soupeře připravit o peníze, ale ještě toužíte, aby si to dlouho pamatoval, měli byste se porozhlédnout po jiných stolech, kde jsou normální soupeři. Pravděpodobně vám na takových stolech pšenka pokvete lépe.

LAGové

LAG je zkratka pro "loose aggressive". LAGové hrají hodně hand a hrají je agresivně. Jsou to příbuzní maniaků, ale jsou schopni se kontrolovat.

Styl LAG byl nějakou dobu profitabilní na vysokých limitech, ale už vyšel z módy a dnes už se více prosazuje styl TAG. Vás ale zajímají nižší limity. Na nich LAGové nejsou. Jsou tam maniaci (a jim podobní) a ještě mnoho hráčů, kteří styl LAG napodobují, aniž by skutečně věděli, co dělají (zvláště na Full Tiltu).

Dobrý LAG vyhrává peníze po flopu. Tehdy se správně rozhoduje v hraničních situacích a maximalizuje užitek ze svých hand. Jeho loose výběr startovních kombinací ho dostává na flopu a po něm do těchto hraničních situací. Jeho soupeři ho často podceňují, neboť si myslí, že je to maniak, jenže on ví co dělá.

V tomto článku k tomu nemáme už moc co dodat, jelikož na nižších limitech žádné LAGy nenajdete. Když se potkáte s hráčem, na kterého tento popis tak trochu sedí, můžete svou hru přizpůsobit tím, že zúžíte výběr svých startovních kombinací, budete provokovat blafy a vyhnete se střetům v hraničních situacích.

Calling stations

Calling stations (hráči, kteří dorovnají všechno) se v posledních letech vytrácejí. Někteří starší hráči si pamatují na staré dobré časy, kdy kolem stolů bývalo plno hráčů, kteří nevěděli, k čemu je dobré tlačítko "fold". V dnešní době už jich moc není, ale stále je čas od času uvidíte.

Calling stations znají jen jediný tah: call. To vydrží velmi dlouho a málokdy předvedou nějakou agresi, i kdyby měly (velmi) dobrou handu.

Dokonce ani nemusí mít k dorovnání důvod. Když dorovnaly váš raise před flopem, dorovnají vaši sázku na flopu, i kdyby měly devítku se šestkou a na flopu byla trojka, osmička a jack.

Neztrácejte čas tím, že budete přemýšlet, co je k tomu vede. Měli byste reagovat takto:

  • Proti calling station nikdy neblafujte. Nepřehánějte to ani se semi-blafy.
  • Když máte handu, vsaďte.
  • Nezkoušejte vyprovokovat blaf, protože ten calling station zkusí jen zřídkakdy.
  • Zkoušejte více value betů. To znamená, že můžete vsadit i se středně silnou handou, protože calling station si nejspíše najde nějaký důvod, aby dorovnal i s ještě slabší handou.
  • Hrajte draws pasivně; calling stations vás nechají se podívat na další karty zadarmo.
  • Pamatujte si, že když calling station dá najevo agresi, pravděpodobně má monster.

Existují samozřejmě výjimky z tohoto pravidla. Calling stations sem tam blafují, když na riveru nedokončí draw. Přesto byste normálně měli hrát na value. Když vám přijde slušná handa, snažte se z ní vytěžit co nejvíc.

Je to velice snadný poker, když se nedostanete na tilt. To se může stát, pokud calling station chvíli chodí karty. Tihle hráči vás mohou porazit, když jim na riveru přijde jediná karta, kterou tam nechcete vidět. Když víte, že by to vaše nervy nemusely unést, raději si najděte jiný stůl.

Donkeys

Donkey (osel) je jednotný termín pro slabé hráče, kteří jsou jedineční tím, že dělají tahy, které nemají absolutně žádný smysl.

Typický donkey na nižších limitech se rád podívá na flop a nechápe, proč jste navýšili před flopem. Výsledkem je, že vůbec nevíte, co bude následovat.

Rád blafuje, protože si myslí: "Nic nemá." Je ochoten dorovnat s čímkoli.

Svoje draws hraje pasivně a když je nedokončí na riveru, zkouší blaf. Sází a raisuje pro nic za nic. Blafuje, pokud tuší, že prohrává, a dorovnává, i když nemá s čím. Pro váš bankroll je to skvělý soupeř.

Donkeys mají sklon být příliš loose a příliš pasivní. Rádi hrají slowplay, když mají handu, a jsou ochotni vsadit všechno, když dostanou nutkání blafovat. Mají také tendenci trpět prudkými změnami nálady a mohou se rychle změnit z calling station na maniaka podle toho, zda vyhrávají nebo prohrávají. Na tyto věci dávejte pozor. Většina donkeys změní svůj styl několikrát během jedné session.

Donkeys mají jednoho partnera: tilt. Problém je, že se do tiltu nedostanou jen sami, ale stáhnou do něj i ostatní svým zcela nevypočitatelným stylem hry. Donkeys rádi hrají s gutshotem a někdy jim na riveru dojde. S takovou prohrou se každý neumí smířit.

Když máte u stolu donkeyho, prostě se držte svých standardních zásad pokeru. Stále si všímejte, co dělá. Jak hraje monsters? Kdy zahazuje? Všichni donkeys nejsou stejní, ale poznáte je velmi snadno a nabídnou vám spoustu příležitostí, kdy můžete zaútočit.

Když se s ním potkáte, můžete kousek po kousku odebírat jeho peníze, pokud zrovna netrefí s gutshotem river třikrát za sebou. Když bude mít takové štěstí, nenechte se vyvést z míry a nespadněte do tiltu. Když cítíte, že se vám otvírá nůž v kapse, přesedněte si k jinému stolu.

Závěr

V pokeru nevyhráváte peníze, protože jednou za čas dostanete lepší karty než soupeř. Dobré handy dostává každý. Když chcete vydělávat peníze, musíte své dobré handy hrát lépe, než váš soupeř hraje svoje. To samé platí i pro špatné handy.

Nemá smysl, abyste se měřili s těmi nejlepšími, když budujete svůj bankroll na nižších limitech. Vyhledávejte calling stations, nity a slabé tight soupeře. Jestli máte dobré nervy, tak i maniaky.

Na středních limitech narazíte na řadu silných soupeřů. Nižší limity jsou plné idiotů; tajemství postupu výš spočívá v umění si je najít a připravit je o peníze.

Nejdůležitější věc, když začínáte hrát poker, je navýšit svůj bankroll. To se vám podaří tak, že si budete své soupeře pečlivě vybírat. Teď víte, koho hledáte, tak do toho.


Diskutujte o tomto článku na fóru

 

Komentáře (2)

#1 kokos99sd, 01 Sep 11 22:01

skvělej článek :-D dost jsem se u něho nasmál

#2 TatankaWitko, 20 Jan 12 13:48

Díky za info :-) Tak jsem se dozvěděl, že jsem asi oslík :-) Několikrát za hru měním strategii, většinou po velký výhře či přesazení. Jako začátečník si téměř výhradně dávám turnaje, jen párkrát jsem zkusil cash.<br /> Ale přijde mi, že v turnajích se s taktikou multischizofrenika dostávám poměrně daleko, zabíjí mne nakonec takový věci, jako (třeba naposled) fullhouse proti mý straight 10-A. Často tímto stylem dostávám hráče do bluffů, protože mi nevěří. Je tu stratég, který by mi k tomu něco řekl? Mám se držet spíše jednoho stylu? Díky za radu, Vaše nová lama :-)